Kostrava Festucia glauca

Okrasné trávy – Kostřavy
Festucia glauca

Kostřava je suchomilná trsnatá a stále zelená vytrvalá tráva s velmi úzkými, modrostříbrnými listy. V květnu rozkvetou do fialova zbarvenými latami, které později zezlátnou. Kostřavy jsou vysoké jen 10 – 40 centimetrů. Sázíme je do skalek, na obruby záhonů, do kamenných nádob, na trvalkové záhony s nízkými květinami nebo do štěrkových a oblázkových záhonů. Tato dekorativní tráva umocní dojem okrasné části naší okrasné zahrady, přičemž vyžaduje jen minimální péči.

Kostřavy (Festuca) jsou trávy tak staré, že pamatují dinosaury. Původní přírodní druh roste na suchých pastvinách a loukách jihovýchodní Francie a severozápadní Itálie. Na světě se jich vyskytuje na tři sta druhů, z toho u nás kolem dvaceti. Liší se především barvou úzkých listů. Tyto okrasné trávy vytvářejí po celý rok husté a pevné polokulovité trsy, často výrazně sivě, šedě nebo modře zbarvené. Kvetou od května do června řídkými klasy, jež jsou vzpřímeně rozloženy nad celým trsem.

Odrůdy a kultivary

K nejoblíbenějším kostřavám patří kostřava šedá (Festuca glauca) a kostřava sivá nebo popelavá (F. cinerea) s modrošedými jemnými listy, které jsou nahlučené do hustého trsu asi 15 cm vysokého. Kultivar F. glauca Intense blue je pěkná kompaktní modrá tráva, trsy jsou vysoké 20 cm. Silver Linning je zbarven do sytě modré. Eisvogel je velmi pěkná nenáročná tráva. Kostřava medvědí (F. Gautieri) a její kultivar Scoparia Teddybear mohou být jasně zelené nebo rumělkově červené. Jsou to velice dekorační trávy, rostou v hustých trsech a dobře snášejí i velmi slunné stanoviště. Kostřava ametystová (F. amethystina), kultivar Pic Carlit má husté, pichlavé, zelené trsy, 10-15 cm vysoké. Málo kvete a hodí se do skalky. Kostřava ovčí (F. ovina) má sytě zelenou až namodralou barvu a hodí ke t tvorbě nízkých trávníků.

Stanoviště

Kostřavy upřednostňují teplé místo na plném slunci s chudší a sušší půdou. Ta by měla být nejlépe dobře propustná, lehká a písčitá.

Péče

Kostřavy jsou opravdu nenáročné na pěstování. Nejčastěji vysazujeme skupiny trsů o asi deseti kusech na metr čtvereční. Nesnášejí přelévání, jinak uhnívají. Každý čtvrtý rok trsy vyryjeme, rozdělíme a přesadíme, aby došlo k obnovení výsadby. V létě ihned po odkvětu odkvetlá květenství sestřihneme, jinak dojde k samovýsevu, což je u šlechtěných druhů nežádoucí, protože nové rostliny nebudou mít požadované vlastnosti, zejména ne barvu. Samotnou trávu však nikdy nestříháme, jen na jaře vyčešeme odumřelá stébla. Použijeme raději rukavice, hrozí, že se o trávu pořežeme. Kostřavy jsou většinou mrazuvzdorné, přezimují bez problémů a nepotřebují ani pokrývku z chvojí.

Množení

Kostřavy množíme dělením trsů na jaře.

Použití a přínos

Kostřavy nejlépe vyniknou ve skupinových výsadbách stepního charakteru, ve skalkách, v kombinaci s nízkými trvalkami nebo dalšími okrasnými travinami, v korytech, nádobách a na střešních zahradách. Použít ji lze i jako celoročně zelenou náhradu trávníku v japonských zahradách, také jako podsadbu pod jehličnany, předsadbu dřevin, mezi valouny a do vřesovišť.